Studium multimediální tvorby vás bude bavit

Rozhodnutí, co studovat, nebývá zrovna nejlehčí. Málokdo v patnácti ví, co ho bude bavit za deset let, až vystuduje, a jaké povolání bude v té době perspektivní. Ovšem existuje pár oborů, které budou zajisté potřeba i za dvacet let a hlavně jsou atraktivní a dynamické, takže vás je tak nepřestanou bavit. Patří mezi ně například multimediální tvorba.

Proč multimediální tvorba nezačne nudit?

Protože je to strašně široký obor. Naučíte se trochu od všeho – od digitální fotografie, přes marketing a management, tvorbu webových stránek, písmo, dějiny výtvarné kultury až k AutoCADu. Díky tomu se v budoucnu uplatníte na mnoha pozicích při tvorbě webu, tiskových materiálů, výukových prezentací, počítačových her atd. Počítejte s tím, že talentovaní odborníci na multimédia budou potřeba neustále. A s vývojem techniky stále více. Navíc je jisté, že se obor bude dál rozvíjet, přijdou nové technologie a vy se sice budete muset celý život učit, ale máte zajištěno, se nebudete zabývat nějakou fádní činností, která brzy omrzí.

Jak vypadá její studium?

Je stejně atraktivní jako pojetí celého oboru multimediální tvorba. Například v Praze nabízí tento obor Střední škola cestovního ruchu Arcus, která patří mezi průkopníky studia multimédií u nás. Výuka tam probíhá moderně, protože jde o moderní obor, který se neobejde bez technologií. Studenti dostávají na dobu studia iPad mini využívaný ve výuce, děti se učí ve špičkově vybavených učebnách, fotoateliéru apod. Dokonce se podílí na chodu cestovní kanceláře Arcus, řeší reklamní otázky, design, branding a marketing a mají z toho vlastní finanční prospěch.

„Vzdělání je to nejcennější, co člověk nese jako svůj celoživotní kapitál v 21. století,“ dobře vědí na Střední škole obchodního ruchu Arcus.

Po celou dobu studia je kladen důraz na to, aby se studenti uplatnili hlavně v praxi. Proto na škole působí nejen kvalifikovaní učitelé, ale rovněž přímo externisté z praxe. Ve třídách bývá maximálně 20 dětí, protože právě u designu je důležité, aby měli učitelé čas věnovat se každému zvlášť a pomáhat mu rozvíjet jeho specifické nápady a myšlenky. Multimediální tvorba je obor budoucnosti, a tak i jeho výuka probíhá trochu inovativně. A studenty to baví.

Světelné reklamy upoutají každého

Myslíte si, že děláte pro svou propagaci vše a zatím bezvýsledně? A v jaké míře využíváte prvky reklamy? Můžete být ve svém oboru nejlepší, ale konkurence je dnes velká, a pokud vás není vidět, nikdo si vás nevšimne. Nepodceňujte proto sílu reklamy, v současnosti totiž představuje ten nejdůležitější prvek úspěchu. Ptáte se, jak na sebe upozornit? Jedním z nejjednodušších způsobů, jak upoutat pozornost potencionálních zákazníků, je užití světelné 3D reklamy.

Moderní světelná reklama zažívá boom

Světelná reklama vás upoutá na první pohled svými jasnými barvami, které jsou vidět z velké dálky. Takováto reklama dnes může vypadat de facto jakkoliv, vše záleží na vašem přání, nápadu, zpracování a investovaných financích. Díky moderním technologiím máte na výběr z celé řady výrazných reflexních barev i materiálů, které upoutají zákazníkovu pozornost. Velkou výhodu světelné reklamy je její viditelnost nejen v průběhu dne, ale i v noci, takže ji uvidí doopravdy mnoho lidí.

LED světelná reklama

LED světelná reklama však nepoutá pouze pozornost, poukazuje na prestiž firmy i na její originalitu. Tato reklama působí na lidskou psychiku, které předává jisté sdělení. Podmínkou však je, aby světelná reklama byla originální, neotřelá, neobvyklá a vždy aspoň trochu překvapivá nebo šokující. Takovou reklamu však získáte pouze u kreativního výrobce. Doporučujeme vám odborníka na 3D světelné reklamy – společnost ART REKLAMA s. r. o.

ART REKLAMA s. r. o. – výroba reklam Brno

ART REKLAMA s. r. o. se specializuje na výrobu světelné reklamy již 15 let. Hračkou pro ně je tvorba grafických návrhů, tvorba jednotlivých produktů i jejich odborná instalace. Společnost disponuje kvalitním technologickým zázemím. Světelná reklama Brno je cenově dostupná i menším firmám. Více podrobností o nabízených službách naleznete na internetových stránkách www.artreklama.cz.

Umělá inteligence

Umělá inteligence je velmi mladou vědní disciplínou, která patří do oboru informatiky. Vědci se snaží již delší dobu vytvořit takový stroj, který by jevil známky inteligentního chování.

Velkou nadějí v tomto směru byly počítače. Počítač je opravdu důmyslný stroj, který dokáže napodobovat různé lidské dovednosti. V poslední době dochází k různým zápasům a poměřováním sil mezi člověkem a počítačem. Známe jsou v tomto směru různé vědomostní soutěže, kvízy a především šachové partie. Jsou už také známé výsledky, kdy počítač porazil člověka. V nedávné době porazil například superpočítač Watson dva nejúspěšnější soutěžící ve znalostní soutěži Jeopardy. A mnohé další podobné případy lze jistě očekávat. Podle mnohých se zde začíná nová epocha, kde počítače budou mít schopnost plně pochopit tomu, na co se jich lidé ptají. Jsou však počítače opravdu schopné myslet a uvažovat? Jaký je rozdíl mezi počítačem a lidským rozumem a uvažováním? Je počítač lepší než lidský rozum?

Na tuhle otázku není jednoznačná a jednoduchá odpověď. Velký problém je totiž definovat lidskou inteligenci a lidské myšlení.

Podle odborníků lze lidské myšlení rozdělit na konvergentní a divergentní. Konvergentní myšlení nejvíce používáme při řešení matematických úloh a příkladů. Postupujeme na základě algoritmu až do úplného dosažení cíle. Toto umí a dokáže počítač bezesporu lépe než člověk. Divergentní myšlení je ovšem jiné. Divergentní myšlení je myšlení tvořivé, kreativní. Je to myšlení, jehož výsledkem je více možností řešení daného problému. Divergentní myšlení hledá vždy nový a neotřelý přístup. Je to myšlení filosofů, velkých umělců a přírodovědců. Divergentního myšlení zřejmě počítače nebudou nikdy schopné dosáhnout. Počítač, který bude psát kreativní a neotřelé básně, pravděpodobně nikdy nevznikne.

Granty na vědecké práce

V České republice rozhoduje o grantech na vědeckou práci Grantová agentura České republiky.

Grantová agentury České republiky, jehož současným ředitelem je Petr Matějů, nejprve dostane peníze od státu, které pak rozdělí jednotlivým vědcům v České republice na konkretní projekty.

V nedávné době tak například Grantová agentura České republiky udělila 9,5 milionů korun Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky na čtyřletý výzkum Genetiky savčího oka. Další státní grant v hodnotě 10 milionů korun obdržel Ústav experimentální botaniky Akademie věd na objasnění evolučních procesů napříč rostlinnou říší s důrazem na rodinu cytokininů.

Peníze ovšem netečou pouze genetikům a biologům, nýbrž také historikům. Ústav pro soudobé dějiny dostal z grantové agentury 8,9 milionů korun na pětiletý projekt s názvem Česká společnost v období tzv. normalizace a transformace.

Grantová agentury přerozděluje rok od roku více finančních prostředků. Zdá se, že stát je čím dál tím více štědřejší. Strohá data mluví za vše. V roce 2005 to bylo například 1,3 miliardy korun, v roce 2011 je to ovšem už 2,3 miliardy. Jak je z čísel patrné, částka na vědecké práce se za posledních pět let téměř zdvojnásobila.

Granty na vědeckou práci lze však také získávat z programů Evropské unie i ze soukromých zdrojů. Evropská unie nabízí například tzv. strukturované fondy, které mají podporovat stáže studentů v zahraničí nebo učitelů a vědeckých pracovníků ve veřejném či soukromém sektoru. Prostřednictvím těchto strukturovaných fondů lze financovat vybavení výzkumných pracovišť moderní technikou či budování zcela nových výzkumných pracovišť a zvyšování kapacity terciárního vzdělávání.

Granty na vědeckou práci lze také získat ze soukromých zdrojů. Tyhle zdroje putují většinou z velkých nadnárodních firem a společností, kteří každoročně vypisují veřejné soutěže na získání peněz pro konkrétní výzkum.

Financování vědy

Bez vědy se žádná země na světě neobejde. Věda je důležitá a významná pro každou zemi a společnost, v neposlední řadě i pro ekonomiku té či oné země. V tomto směru Česká republika není výjimkou.

Věda se však bez štědrých dotací a financování neobejde. Věda totiž něco stojí a nejde přitom o žádné malé či zanedbatelné částky.

Hlavním donátorem a mecenášem vědy v České republice je samozřejmě stát. Ten dotuje ze státního rozpočtu Akademii věd České republiky. Tento ústav se především stará v naší zemi o základní vědecký výzkum v širokém spektru technických, přírodních, humanitních a sociálních věd. Akademie věd však není pouze financována ze státního rozpočtu, ale snaží se o získávání grantů od tuzemských i mezinárodních firem a společností. Akademie má také k dispozici vlastní Grantovou agenturu, která finančně podporuje konkrétní vědecké projekty. V současné době má Akademie věd České republiky 54 veřejných výzkumných pracovišť.

Otázka ovšem je, zda Český stát dává dostatečné množství peněz na vědu a výzkum. Ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie není na tom České republika příliš dobře. Celkové výdaje na výzkum a vědu v naší zemi se každý rok odhadují na 1,5 procent HDP.

Ovšem i bohaté evropské státy a Spojené státy americké začínají stagnovat. V poslední době je totiž nejvíce slyšet o Číně, Brazílii, Indii a Jižní Korei. Tyhle země pumpují peníze do vědy daleko více než kdykoli předtím. Čína například zvyšuje v posledních letech investice do vědy a výzkumu v průměru o 20 procent ročně. Z čínských univerzit a vysokých škol vychází každoročně 1,5 milionů nových absolventů technických a přírodovědných oborů. Také v počtu vědeckých prací už Číně nemůže konkurovat žádná země z Evropské unie. Pokud bude Čína tímto tempem postupovat dále, předběhne v roce 2013 i Spojené státy americké.

Vědní obory

Nebo také vědecké disciplíny jsou velmi ohraničené pojmy, které musí splňovat řadu kritérií předtím, než mohou být vědním oborem nazvány.

Tento pojem je označení pro určitou oblast vědy, která má vyhraněný prostor studia a stále se rozvíjí o nové poznatky, technologie výzkumu. Všechny vědní obory jsou z menší či větší části spojeny s dalšími vědními disciplínami.

Aby určitá část vědy mohla být odpojena a mohla vytvořit svůj vlastní vědný obor, musí splnit několik kriterií. Základem je specifický objekt zkoumání, kterým se nezabývá žádná jiná vědní disciplína. Dále musí mít vyvinuté specifické techniky a metody své práce a výzkumu. Vědní obor musí obsahovat svoji vlastní terminologii a přesně vyznačené pojmy pro označení faktů a poznatků z praxe či teorie. Dále se vyznačuje jazykem, který je danému tématu vlastní. Musí mít svou vlastní filozofii a teorii, založenou na poznatcích z jiných věd. Musí mít vztah k dalším vědním oborům a musí být schopen tuto relaci dokázat, za pomoci matematických, fyzikálních rovnic či funkcí. Poslední a důležitý fakt je, že každý vědní obor musí mít svůj vlastní studijní obor rozvíjený na univerzitách a ve vědeckých ústavech.

Zkráceně, vědní obory musí být doloženy fakty z ostatních odvětví vědy a musí zkoumat odlišný okruh než ostatní vědy.

 

Vědecké parky

Vědecké parky jsou centra, která se podílejí na inovačním podnikání (šíření nových technologií a vědeckých poznatků na trh a zveřejňování pokroku vědy).

Tyto centra se velmi často nacházejí v blízkosti univerzit, či jiných soukromých vzdělávacích center. Velmi často spolupracují s takzvanými technologickými parky, které fungují jako instituce podílející se na vývoji nových prostředků, materiálů, technologií a dalšího.

Po celém světě se nachází okolo tří set padesáti těchto zařízení. Velké koncentrace těchto center je například v Rusku, USA, Švýcarsku, nebo Portugalsku. V České Republice se nachází pouze dva vědecké parky. Jeden se nachází v Brně a je známý jako Český technologický park a druhém centrum se nachází v Olomouci a je součástí Univerzity Palackého. Zkráceně Vědeckotechnický park Univerzity Palackého.

Tyto instituce, stejně jako technologické parky, pracují a existují pod mnoha názvy. Například Vědeckovýzkumný park, vědeckotechnologický park či vědeckovýrobní park.

Objevy v poslední době

Díky neustále se zdokonalující ICT a jiné odborné/specializované technologie objevy přibývají jako houby po dešti. Jedná se však spíše o tzv. “miniobjevy”, kdy například výzkumníci objeví v tropické deštném pralese Amazonie nový druh mravenců nebo se najde nová kombinace léků léčící např. obyčejnou chřipku. Nejde tedy o “objevy” v pravém slova smyslu.

Ale i přes tyto “doplňující” objevy se objevují relativně nové možnosti, které se obyvatelům naší Země nabízejí. Není to tak dávno, co se v novinách objevilo, že americká soukromý výzkumná instituce uměle vytvořila život. Byly to si sice a pouze tvorové na buněčné, molekulární bázi, ale dokázali se adaptovat a na prostředí a dokonce se i replikovat/rozmnožovat. Takovýto předem “předinstalovaní” tvorové by se pak dali využít například v medicíně na vytváření vytváření léků. A zůstaneme-li ještě v oblasti medicíny, častokrát jsou zmiňovaní tzv. nanoboti, nebo-li mikroskopičtí roboti, kteří by mohli být vimplementování do těla člověka, kde by automaticky rozpoznali nemoc a vyléčili.

Rovněž také nesmíme zapomenout na oblasti fyziky a chemie. Pro jejich výzkumné práce byly po světě vybudovány speciální urychlovače částic, díky který je zkoumána například možnost rozbíjení jednotlivých atomů prvků. Pomocí těchto urychlovačů se také vědcům podařilo z hmoty vytvořit antihmoty, převrátit náboje všech atomů. Mohlo by to najít řešení, proč antihmota z celého vesmíru zmizela a zůstala jen hmota. Od tohoto výzkumu si navíc někteří slibují, že by v budoucnosti mohly vznikat raketové pohony na bázi této antihmoty. Byly by mnohonásobně rychlejší a efektivnější než cokoliv, co známe v současnosti.

A to ani nemluvím o pokusech vrátit např. molekulu v čase. Někteří vědci tvrdí, že se to za pomocí zrcadel, laserů a některých nejnovějších technologických prostředků dá, že jsou schopni vrátit atom/molekulu v čase o naprosto miniaturní zlomky vteřiny.

Jak tedy vidíme, výzkumů a objevů nás čeká ještě více než dost. Máme se na co těšit.