Materiály

Nanovlákna

Jsou to vlákna, která mají menší průměr než jeden tisíc nanometrů. Dosud je možné je získat z padesáti přírodních, či syntetických polymerů a znamenaly by revoluci od medicíny až po automobilový průmysl.

První pokus o vytvoření nanovláken, byly v letech 1934 až 1944. Firma Formalas, která se jako první pokusila o výrobu, začala v tuto dobu publikovat mnoho patentů popisujících experimentální výrobu této suroviny.

Roku 1952 dokázali Vonnegut a Neubauer, vytvořit proud vysoce elektrifikovaných kapiček o průměru 0,1 mm. Dále zde bylo mnoho úspěšných pokusů o zlepšení této technologie a výroby tenčích vláken. Dnes se výrobou nanovláken zabývají týmy z firem Reneker a Chun a Larronda a Manley a také se tento experimentální výzkum provádí na univerzitách. Například Cambridge v Anglii.

Nejčastější výrobní technikou je elektrostatické zvlákňování. Z kapky polymeru, která prochází elektrickým polem o napětí 50 kV, se tvoří kapiláry. Velmi úzké trubičky se nerovnoměrně ukládají na kolektor, který se pohybuje po elektrodě. Dosud jsou známy tři typy této výroby. Z trysky, tyčky a válečku. Ostatní výrobní technologie jsou pouze v experimentálním stádiu.

Nanovlákna mají mnohem větší povrchovou plochu než mikrovlákna. Dále mají velkou porezitu a vynikající tuhost a houževnatost a jejich pevnost v tahu se nedá srovnat se žádnou jinou známou látkou.

Po vyřešení všech technologických problémů při výrobě nanovláken, bude tento materiál znamenat revoluci ve všech oborech. Budou znamenat obrovský pokrok, který se projeví ve všech směrech našeho života, ale zatím se povedlo je vytvořit pouze laboratorně ve velmi málem množství.

Přidat komentář

Klikni a napiš komentář