Jde se naučit programovat bez vysoké školy?

Zájem firem o programátory je velký, a proto kolem učení kolují polopravdy. Naučit se programovat se dá bez vysoké školy, bez výjimečné matematiky i po třicítce, ale ne za jeden víkendový kurz. Rozhoduje pravidelná praxe a první projekty, na které se můžete odvolat při hledání práce. Níže jsou omyly, které začátečníky zdržují nejčastěji, a to, co platí doopravdy.

Omyl první: bez matematického nadání to nejde

Běžná práce na webech, v aplikacích a ve firemních systémech stojí na logice, ne na vyšší matematice. Podmínky, cykly, práce s textem a daty zvládne každý, kdo umí rozepsat postup na jednotlivé kroky. Matematika přibývá u specializací, třeba u grafiky, simulací nebo strojového učení, a tam ji lze doplňovat průběžně.

Víc než nadání rozhoduje vytrvalost při hledání chyby. Ladění zabere programátorovi často víc času než samotné psaní a nikomu se nevyhne.

Videokurz vás práci nenaučí

Sledovat výklad působí produktivně, ale psát kód se naučíte jedině psaním kódu. Rozumný poměr je zhruba jedna část sledování na dvě části vlastního zkoušení. Po každé lekci příklad upravte, nechte ho rozbít a pak opravte.

Hotové návody kopírujte jen jako odrazový můstek. Když stejné řešení napíšete z hlavy a funguje, víte, že mu rozumíte. Kurz bez vlastního zadání vás nechá na úrovni „rozumím, ale neumím“.

Který jazyk si vybrat jako první

Obava, že špatný první jazyk zničí kariéru, je zbytečná. Principy, jako jsou proměnné, funkce nebo datové struktury, se přenášejí z jazyka do jazyka. Vybírejte podle toho, co chcete vytvářet.

Jazyk	Kde se používá	Pro koho je dobrý start
Python	automatizace, práce s daty, skripty	kdo chce rychlé první výsledky
JavaScript	weby a aplikace v prohlížeči	kdo chce vidět výsledek hned na obrazovce
Java nebo C#	firemní systémy, serverová část	kdo míří do větších firem
SQL	dotazy do databází	doplněk k jakémukoli jazyku

Co po juniorovi chtějí zaměstnavatelé

Od začínajícího vývojáře nikdo nečeká hotového experta. Hledá se člověk, který se rychle učí a dotáhne zadání do konce. Dva nebo tři menší projekty, třeba webová aplikace, skript šetřící práci nebo oprava chyby v otevřeném projektu, řeknou víc než seznam absolvovaných kurzů.

Hodí se i základní práce s verzováním kódu, nejčastěji v nástroji Git, a čtení technické angličtiny. Dokumentace i chybová hlášení jsou téměř vždy anglicky.

Na pohovoru se obvykle ověřuje, jak nad úlohou přemýšlíte, ne zda znáte syntaxi zpaměti. Vyplatí se umět nahlas popsat, co váš kód dělá a proč jste zvolili právě toto řešení.

Škola, kurz, nebo samostudium

Vysoká škola dá široký základ a titul, který vyžadují někteří zaměstnavatelé, ale trvá roky. Intenzivní kurz zkrátí cestu na měsíce a dodá strukturu, vyžaduje však čas i peníze a kvalita se mezi pořadateli liší. Samostudium je nejlevnější a nejpružnější, jenže chybí zpětná vazba a tlak termínů.

Dospělým, kteří mění obor, může pomoci rekvalifikace. Podmínky a případný příspěvek ověřte na kontaktním pracovišti úřadu práce.

Jak uspořádat první měsíce učení

1. Zvolte jeden jazyk a držte se ho aspoň tři měsíce, bez přeskakování.
2. Věnujte učení půl hodiny až hodinu denně, pravidelnost vyhrává nad maratonem o víkendu.
3. Do čtrnácti dnů začněte vlastní malý projekt, třeba kalkulačku výdajů.
4. Kód ukládejte do veřejné galerie projektů, ať máte co ukázat.
5. Až projekt funguje, nechte ho zkontrolovat zkušenějším programátorem a opravte, co vytkne.

Zdroje

• Ministerstvo práce a sociálních věcí
• Úřad práce České republiky
• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy