Které představy o vesmíru jsou nejčastější omyly?

Největší omyly o vesmíru vznikají z filmů a z představ přenesených ze Země. Ve vesmíru není slyšet zvuk jako u nás, léto nevzniká přiblížením Země ke Slunci a velký třesk nebyl výbuch ve volném prostoru. Níže jsou omyly, které se opakují nejčastěji, spolu s tím, co o nich opravdu víme.

Omyl o zvuku

Ve filmech při explozích hřmí, ve skutečnosti by ve vakuu nebylo nic slyšet. Zvuk je vlnění látky, které potřebuje vzduch, vodu nebo pevnou hmotu. Mezi hvězdami je látky tak málo, že se vlnění šíří prakticky jen výjimečně.

Astronomové ale umějí rádiové signály a naměřená data převést na zvuk. Takový záznam je pak způsob, jak vlastnosti vesmíru slyšet, nikoli zvuk, který by letěl prostorem.

Omyl o ročních obdobích

Mnoho lidí si myslí, že léto je, když je Země blíž Slunci. Příčinou je ale sklon zemské osy. Když je k Slunci nakloněna severní polokoule, dopadají na ni paprsky strměji a dny jsou delší.

Zajímavé je, že Země je Slunci nejblíž počátkem ledna, tedy v zimě na severní polokouli. To jasně vyvrací vzdálenostní vysvětlení.

Omyl o „temné“ straně Měsíce

Měsíc je k Zemi stále natočen stejnou stranou, protože se otočí kolem osy za stejnou dobu, za jakou oběhne Zemi. Odvrácená strana je tak ze Země neviditelná, ne však temná. Slunce na ni svítí stejně jako na přivrácenou.

Fotografie odvrácené strany pořídily kosmické sondy. Má víc kráterů a méně velkých tmavých rovin.

Omyl o velkém třesku

Velký třesk nebyl výbuch uprostřed prázdného prostoru. Popisuje rozpínání samotného prostoru a to, že vesmír byl v minulosti mnohem hustší a žhavější. Neexistuje střed, ze kterého by se vše rozletělo.

Teorie nevysvětluje, co bylo před tím, a o tom se vedou vědecké diskuse. Základní obraz rozpínajícího se vesmíru ale potvrdila řada pozorování.

Omyl o blikání hvězd a hustém pásu planetek

Hvězdy blikají kvůli pohybu vzduchu v atmosféře, ne proto, že by samy zhasínaly. Mimo atmosféru jejich světlo svítí klidně. Planety blikají méně, protože se jeví jako malé kotoučky, ne body.

Pás planetek mezi Marsem a Jupiterem nepřipomíná filmové pole kamenů. Tělesa jsou od sebe velmi daleko a sondy jím proletěly bez problémů.

Omyl o beztíži

Astronauti na oběžné dráze nelétají proto, že by tam gravitace neexistovala. Gravitace Země tam působí téměř stejně silně jako u povrchu. Astronauti i stanice jsou ve volném pádu kolem Země, a proto se cítí v beztíži.

Kdyby gravitace zmizela, stanice by odletěla rovně pryč, místo aby obíhala. Dráha dokazuje, že gravitace působí.

Časté otázky

Co je světelný rok?

Jednotka vzdálenosti, ne času. Je to dráha, kterou urazí světlo za jeden rok. Používá se, protože vzdálenosti mezi hvězdami jsou v kilometrech nepohodlně velké.

Je Slunce hvězda?

Ano, je to naše nejbližší hvězda. Vypadá větší a jasnější než ostatní jen proto, že je nám blízko. Zdrojem jeho energie je jaderná syntéza v nitru.

Kolik planet má sluneční soustava?

Osm. Pluto je od roku 2006 klasifikováno jako trpasličí planeta. Změnila se definice, ne samotné těleso.

Zdroje

  • Astronomický ústav Akademie věd České republiky
  • Česká astronomická společnost
  • Evropská kosmická agentura

Publikováno: 01. 12. 2025

Kategorie: Technika