5 omylů o paměťových kartách, které vás mohou stát fotky

Paměťová karta je levná, a proto se jí často zbytečně důvěřuje. Přitom může dát vale uprostřed dovolené a s ní i fotky, které nelze zopakovat. Většina potíží pramení z pěti omylů, které se opakují u začátečníků i u zkušených fotografů. Tady je vysvětlení, co o kartách platí doopravdy.

Omyl 1: větší kapacita znamená vyšší rychlost

Kapacita a rychlost spolu nesouvisejí. Karta s malou kapacitou může být velmi rychlá a velká karta pomalá. Rychlost určuje řadič a označení třídy rychlosti na štítku.

Pro běžné fotografie stačí střední třída. Při záznamu videa ve vysokém rozlišení nebo při sériovém snímání je ale pomalá karta znát: fotoaparát se zasekne, protože nestíhá data zapisovat.

Zkontrolujte tedy v návodu zařízení, jakou třídu rychlosti vyžaduje. Platit za víc než potřebujete nemá smysl, platit za méně se vám vymstí.

Omyl 2: karta vydrží věčně

Paměťové čipy mají omezený počet zápisů a postupem času se opotřebovávají. Karty, které se denně přepisují, například v bezpečnostních kamerách nebo autokamerách, odcházejí daleko dřív než karta v turistickém fotoaparátu.

Pro nepřetržitý záznam existují karty označené jako odolné vůči častému zápisu. Běžná karta v takovém použití obvykle selže bez varování.

Starou kartu proto preventivně vyměňte, hlavně pokud se objevují chyby při čtení nebo zpomalení. Nečekejte, až přestane fungovat úplně.

Omyl 3: karta je záloha

Fotky na kartě jsou jen jedna kopie. Stačí ztráta, pád do vody, nešťastné smazání nebo poškozený souborový systém a nic nezbývá. Karta slouží k zachycení, ne k archivaci.

Zvyk, který chrání před ztrátou, je jednoduchý: po návratu fotky přeneste do počítače a ověřte, že se otevírají. Teprve poté kartu naformátujte přímo ve fotoaparátu.

Na delší cestě si fotky zálohujte průběžně, třeba na telefon nebo malý externí disk. Jeden den bez zálohy na dovolené může znamenat ztrátu všeho.

Omyl 4: vytáhnout kartu za chodu nevadí

Pokud fotoaparát právě zapisuje, vytažení karty nebo vypnutí napájení může poškodit souborový systém. Výsledkem bývá karta, kterou fotoaparát hlásí jako chybnou, nebo soubory, které nejdou otevřít.

Totéž platí v počítači. Před vytažením kartu bezpečně odpojte, jinak mohl systém data ještě zapisovat v paměti.

Když karta začne hlásit chybu, přestaňte na ni cokoliv ukládat. Každý další zápis může zhoršit šanci data zachránit, takže ji raději nejprve zkuste přečíst v počítači.

Omyl 5: všechny karty jsou stejné, i ty velmi levné

Nápadně levné karty bez známého výrobce mohou mít nepravdivě uvedenou kapacitu. Počítač ji ukáže jako velkou, ale po zaplnění skutečné kapacity se nové soubory přepisují nebo ničí.

Prověřit to lze zápisem celé kapacity a kontrolou souborů, na to existují volně dostupné programy. Jednodušší je kupovat karty od renomovaných výrobců z důvěryhodných zdrojů.

Nezapomeňte také na formát. Velké karty se obvykle formátují jiným systémem souborů než malé a starší zařízení je nemusí přečíst, což ověříte v návodu.

Zdroje

• SD Association (specifikace paměťových karet)
• Návody výrobců fotoaparátů
• Česká obchodní inspekce